Upíři jsou aristokracie tohoto světa, mají moc a také ji umí využít. Vládnou nad lidmi i lykany, alespoň na Rawen Manor tomu tak je. Jsou dlouhověcí a dokáže je zabít jen skutečně máloco, sluneční světlo to však zvládne rychle a bezchybně. Proto je zde život v otevřených prostorách především v noci.
Při kousnutí dokážou číst vzpomínky napadeného (včetně upírů a lykanů), pokud chtějí, avšak krev při tom nepijí. Tato vlastnost přichází s věkem upíra, obvykle přichází až po zhruba 300 letech.
Všichni jsou si zde rovni, ale někteří jsou si rovnější. Mezi příslušníky platí pravidla i hierarchie. O postavení rozhoduje především původ, ten je buď urozený anebo neurozený. Urozeným upírem se smí nazývat pouze ten, který se jako upír narodil do "čistého" rodu. Neurozenými jsou ti, kteří byli v průběhu lidského života proměněni, ti jsou samozřejmě ve společenském žebříčku mezi upíry na nejnižší příčce. Nesou však rod toho upíra, jenž si je zvolil a udělal z nich své následovníky. Mezi sebou se však poznají, jejich krev ponese až do smrti stopu lidskosti, kterou by případně předaly i na své potomstvo. Proto se ani potomstvo nesmí nazývat urozenými, poloviční urození tvoří nejpočetnější skupinu upírů zde i jinde na světě. Stopa lidskosti se předává a dokáže zmizet až za mnoho generací.
Čistokrevných, tedy urozených upírů je jen velmi málo. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak i urození mají různá postavení dle toho, k jakému rodu patří. Dále pak rozhoduje o postavení i věk samotného upíra. Zde na Manoru má samozřejmě nejvyšší slovo Rawen Carelli. Ostatně je tady doma, a že zde nechává pobývat i upíry cizích rodin je čistě jeho milostivým gestem. Mnohdy nechává na Manoru žít i upíry, které provází životem značná kontroverze, za což se také střetává s tichou kritikou.
Potomci upírů se dělí na přímé a nepřímé. Přímými potomky jsou ti, kteří se už narodili jako upíři, nepřímými potomky jsou ti, kteří byli teprve v průběhu lidského života proměněni. Rodiče za své přímé potomky zodpovídají do jejich sta let, za nepřímé potomky zodpovídá stvořitel dalších 150 let po proměně. Pakliže by tedy během této doby zodpovědnosti provedl potomek něco, co by hrubě porušovalo pořádky, trest ponese i jeho rodič.
Rodič nepřímého potomka získává vůči němu své povinnosti a musí ho zasvětit do nového způsobu života. Pokud by tak neučinil, hrozil by trest jemu i jeho potomkovi.
Upíři si smějí dovolit prakticky vše proti lidem či lykanům. Mnozí se neštítí využívat lykany k sexuálním praktikám, přestože je považují za něco nízkého a špinavého. Mluvit o podobných věcech je však naprosté tabu, málokdo by si o tom dovolil mluvit nahlas, a to včetně lykanů. Nicméně je veřejným tajemstvím, že mnozí upíři obcují s lykany. Případný potomek této zakázané lásky nemá prakticky žádnou naději na přežití - upíři podobné hříčky bez milosti zabíjí hned po narození. Občas se mladší upíři baví tím, že lykany proti sobě štvou a baví se jejich bojem.
A lidé? Lidé jim slouží především jako potrava či služebnictvo. Většinou záleží na samotném upírovi, zda raději využije k čemukoliv lykana či člověka. Oba druhy nesou své výhody i nevýhody. Z lykanů upíři krev nepijí, jejich krev je pro ně jedovatá.
Přestože upíři neoplývají takovou fyzickou silou jako lykani, nejsou bezmocní. Využívají všemožné dřevěné i kovové zbraně, jako jsou meče, šípy s kovovými hroty, řetězy, biče, devítiocasé kočky s hroty a další podobné vychytávky... no a samozřejmě také stříbro.
Stříbro zabraňuje přeměně a ve velkém množství i regeneraci. Starší lykani dokážou malé množství stříbra ze svého těla vypudit, přesto jím jsou oslabeni. Proto se využívají stříbrné kulky dvojího typu. Ten první se využívá jen na popravy, kulka se po průchodu tkání rozpadá a uvolní stříbro do krevního oběhu. Druhý typ kulek je vytvářen ze slitiny stříbra a cínu. Po průchodu tkání zůstává vcelku, za to má větší ráz a dostane se hlouběji. Lykani sice ze sebe stříbro dostanou, ale po určitou dobu jsou značně fyzicky oslabeni a schopnost jejich regenerace je jen velmi pomalá.
Hierarchie mezi upíry v přehledu:
Čistokrevní urození (jejich krev se nesmísila s krví člověka či neurozeného) - nabízeno jen hráčům, kteří prokážou kvality
Nečisté rody urozených (mnoho generací vyčistilo krev od lidské stopy, i přesto mají nižší postavení než čistokrevní)
Poloviční urození (děti neurozených či děti polovičně urozených, jejichž krev stále nese stopu lidskosti)
Neurození (upíři, kteří sami kdysi bývali lidmi)
Dalším faktorem je věk a činy.
Rada starších:
Čistokrevní upíři, kteří dovršili 730 let a dokázali za tu dobu něco, co jim vyneslo uznání, jsou přijímáni do rady starších. Ta rozhoduje prakticky o všem, co se stane. Zastává roli zákonodárnou, soudní i výkonnou a je nejvyšším orgánem. Každý vážnější prohřešek proti zásadám řeší právě oni a také rozhodují o trestu, u kterého případně figuruje jako vykonavatelé. V případě trestu smrti se celá rada musí shodnout jednomyslně, v opačném případě dochází k exkomunikaci s obžalovaným a jeho celkovým zničením ve společenské sféře, což je pro mnohé horší než upálení.
V současné době má ráda 19 členů a hlavní sídlo nemá, zasedá vždy na panství některého z jejích členů.
Při kousnutí dokážou číst vzpomínky napadeného (včetně upírů a lykanů), pokud chtějí, avšak krev při tom nepijí. Tato vlastnost přichází s věkem upíra, obvykle přichází až po zhruba 300 letech.
Všichni jsou si zde rovni, ale někteří jsou si rovnější. Mezi příslušníky platí pravidla i hierarchie. O postavení rozhoduje především původ, ten je buď urozený anebo neurozený. Urozeným upírem se smí nazývat pouze ten, který se jako upír narodil do "čistého" rodu. Neurozenými jsou ti, kteří byli v průběhu lidského života proměněni, ti jsou samozřejmě ve společenském žebříčku mezi upíry na nejnižší příčce. Nesou však rod toho upíra, jenž si je zvolil a udělal z nich své následovníky. Mezi sebou se však poznají, jejich krev ponese až do smrti stopu lidskosti, kterou by případně předaly i na své potomstvo. Proto se ani potomstvo nesmí nazývat urozenými, poloviční urození tvoří nejpočetnější skupinu upírů zde i jinde na světě. Stopa lidskosti se předává a dokáže zmizet až za mnoho generací.
Čistokrevných, tedy urozených upírů je jen velmi málo. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak i urození mají různá postavení dle toho, k jakému rodu patří. Dále pak rozhoduje o postavení i věk samotného upíra. Zde na Manoru má samozřejmě nejvyšší slovo Rawen Carelli. Ostatně je tady doma, a že zde nechává pobývat i upíry cizích rodin je čistě jeho milostivým gestem. Mnohdy nechává na Manoru žít i upíry, které provází životem značná kontroverze, za což se také střetává s tichou kritikou.
Potomci upírů se dělí na přímé a nepřímé. Přímými potomky jsou ti, kteří se už narodili jako upíři, nepřímými potomky jsou ti, kteří byli teprve v průběhu lidského života proměněni. Rodiče za své přímé potomky zodpovídají do jejich sta let, za nepřímé potomky zodpovídá stvořitel dalších 150 let po proměně. Pakliže by tedy během této doby zodpovědnosti provedl potomek něco, co by hrubě porušovalo pořádky, trest ponese i jeho rodič.
Rodič nepřímého potomka získává vůči němu své povinnosti a musí ho zasvětit do nového způsobu života. Pokud by tak neučinil, hrozil by trest jemu i jeho potomkovi.
Upíři si smějí dovolit prakticky vše proti lidem či lykanům. Mnozí se neštítí využívat lykany k sexuálním praktikám, přestože je považují za něco nízkého a špinavého. Mluvit o podobných věcech je však naprosté tabu, málokdo by si o tom dovolil mluvit nahlas, a to včetně lykanů. Nicméně je veřejným tajemstvím, že mnozí upíři obcují s lykany. Případný potomek této zakázané lásky nemá prakticky žádnou naději na přežití - upíři podobné hříčky bez milosti zabíjí hned po narození. Občas se mladší upíři baví tím, že lykany proti sobě štvou a baví se jejich bojem.
A lidé? Lidé jim slouží především jako potrava či služebnictvo. Většinou záleží na samotném upírovi, zda raději využije k čemukoliv lykana či člověka. Oba druhy nesou své výhody i nevýhody. Z lykanů upíři krev nepijí, jejich krev je pro ně jedovatá.
Přestože upíři neoplývají takovou fyzickou silou jako lykani, nejsou bezmocní. Využívají všemožné dřevěné i kovové zbraně, jako jsou meče, šípy s kovovými hroty, řetězy, biče, devítiocasé kočky s hroty a další podobné vychytávky... no a samozřejmě také stříbro.
Stříbro zabraňuje přeměně a ve velkém množství i regeneraci. Starší lykani dokážou malé množství stříbra ze svého těla vypudit, přesto jím jsou oslabeni. Proto se využívají stříbrné kulky dvojího typu. Ten první se využívá jen na popravy, kulka se po průchodu tkání rozpadá a uvolní stříbro do krevního oběhu. Druhý typ kulek je vytvářen ze slitiny stříbra a cínu. Po průchodu tkání zůstává vcelku, za to má větší ráz a dostane se hlouběji. Lykani sice ze sebe stříbro dostanou, ale po určitou dobu jsou značně fyzicky oslabeni a schopnost jejich regenerace je jen velmi pomalá.
Hierarchie mezi upíry v přehledu:
Čistokrevní urození (jejich krev se nesmísila s krví člověka či neurozeného) - nabízeno jen hráčům, kteří prokážou kvality
Nečisté rody urozených (mnoho generací vyčistilo krev od lidské stopy, i přesto mají nižší postavení než čistokrevní)
Poloviční urození (děti neurozených či děti polovičně urozených, jejichž krev stále nese stopu lidskosti)
Neurození (upíři, kteří sami kdysi bývali lidmi)
Dalším faktorem je věk a činy.
Rada starších:
Čistokrevní upíři, kteří dovršili 730 let a dokázali za tu dobu něco, co jim vyneslo uznání, jsou přijímáni do rady starších. Ta rozhoduje prakticky o všem, co se stane. Zastává roli zákonodárnou, soudní i výkonnou a je nejvyšším orgánem. Každý vážnější prohřešek proti zásadám řeší právě oni a také rozhodují o trestu, u kterého případně figuruje jako vykonavatelé. V případě trestu smrti se celá rada musí shodnout jednomyslně, v opačném případě dochází k exkomunikaci s obžalovaným a jeho celkovým zničením ve společenské sféře, což je pro mnohé horší než upálení.
V současné době má ráda 19 členů a hlavní sídlo nemá, zasedá vždy na panství některého z jejích členů.